|
|
Depozice dietárních mastných kyselin ve vybraných vnitřních orgánech a tkáních pokusných živočichů
Štumarová, Klára
Diplomová práce se v teoretické části zabývá převážně problematikou mastných kyselin od rozdělení, přes metabolismus, fyziologický význam až po účinky na zdraví. V experimentální části je detailně popsán průběh experimentu, při kterém byl stanoven obsah dietárních mastných kyselin v játrech a viscerálním tuku potkanů. Potkani byli rozděleni do pěti skupin, kdy každá skupina byla krmena krmnou směsí s 8% přídavkem oleje (palmový, rybí, světlicový, extrakt z mikrořasy rodu Schizochytrium). Poslední skupina byla zvolena jako kontrolní bez přídavku oleje do krmné směsi. Výsledky experimentu poukazují na vysoký obsah SFA v krmivu s 8% přídavkem rybího oleje. Přestože rybí tuk obsahuje významné množství PUFA n-3, vysoká depozice SFA v tkáních by mohla vykazovat negativní účinky na hladinu plazmatických lipidů a lipoproteinů. Nejvhodnějším olejem je extrakt z mikrořasy rodu Schizochytrium, který pozitivně působí na depozici EPA a DHA a neobsahuje větší množství SFA, MUFA a PUFA n-6. Z hlediska poměru PUFA n-6/n-3 se jako nejvhodnější dále jeví rybí olej. Naopak nejméně vhodný poměr PUFA n-6/n-3 je pozorován u světlicového a palmového oleje.
|
|
|
Vliv přídavku oleje do krmiva modelového organismu na zastoupení mastných kyselin ve vybraných tkáních
Kaňoková, Linda
Diplomová práce se zabývá vlivem obohacení krmiva o různé typy olejů na zastoupení mastných kyselin ve vybraných tkáních modelového organismu. Čtyřicet samců pokusných potkanů, kmene Wistar Albino, bylo rozděleno do čtyř skupin a krmeno po dobu 10 týdnů denně ad libitum standardní směsí krmiva s přídavkem 8 % palmového, 8 % světlicového, 8 % rybího oleje nebo 8 % oleje z mořské řasy Schizochytrium sp. Potkani měli rovněž volný přístup k pitné vodě. Ze vzorků tkání (jaterní, svalové, viscerální tukové) byl extrahován tuk, který byl upraven na methylestery a analyzován pomocí plynové chromatografie. Z výsledků experimentu vyplývá, že přídavkem různých druhů olejů do krmiva modelového organismu lze ovlivnit depozici mastných kyselin v jeho tkáních. Přídavkem rybího oleje a oleje z mořské řasy Schizochytrium sp. došlo ke statisticky významnému snížení (p < 0,05) poměru PUFA n-6/n-3 ve všech pozorovaných tkáních na hodnotu rovnou nebo menší 1 ve srovnání s přídavkem palmového a světlicového oleje, což je považováno za příznivé pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
|
|
|
Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů
KONHEFROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů" je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na rozdělení lipidů a jejich doporučené denní dávky. Dále je zde popsána chemická struktura mastných kyselin a základní rozdíly mezi nasycenými (SFA) a nenasycenými (trans a cis) mastnými kyselinami. Největší podíl teoretické části tvoří nenasycené mastné kyseliny, jejich charakteristika, potravinové zdroje a účinky na lidské zdraví. V poslední části je popsán dietní systém a jeho vývoj do budoucnosti. Výzkumná analýza k bakalářské práci probíhala v Centru prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích. Bylo analyzováno devět čtrnáctidenních jídelníčků diet, které patří k nejčastěji používaným v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.. Výzkumnými dietami jsou 0 (tekutá), 1 (kašovitá), 2 (šetřící), 3 (racionální), 4 (s omezením tuků), 9 (diabetická), 9/2 (diabetická šetřící), 11 (výživná) a 13 (pro větší děti). Předkládaná práce si klade za cíl propočítat množství mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v nejčastěji podávaných dietách hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional/NutriDan a porovnat navzájem množství MUFA a PUFA v jednotlivých dietách. Z analýzy dat vyplývá, že ani jedna dieta nesplňuje doporučený SFA:MUFA:PUFA poměr (<1:1,4:>0,6). Ve většině zanalyzovaných trojpoměrů se množství SFA:MUFA pohybuje kolem hodnoty 2:1,4, což znamená, že diety obsahují relativně vysoký nadbytek SFA. Přesto ale poměry MUFA:PUFA kromě diety 0 (oba dva týdny) a 2 (druhý týden) jsou nad minimální doporučenou hranicí, čímž lze říci, že diety nemají tak špatné složení týkající se zastoupení MUFA a PUFA. Pouze by bylo vhodné snížit SFA v dietách, čímž by se trojpoměr vyvážil dle doporučení. Toto konstatování odpovídá na výzkumnou otázku 1 o faktickém rozložení nenasycených mastných kyselin v jednotlivých zkoumaných dietách. Na výzkumnou otázku 2 o celkovém příjmu tuků v rámci jednotlivých zkoumaných diet, lze odpovědět, že diety se liší v zastoupení celkového tuku v gramech na jednotlivé dny dle standardu Nemocnice Jindřichův Hradec a.s.. Diety 1, 2, 4 mají kolísavé hodnoty celkového tuku a spíše se pohybují pod hranicí reference, dieta 0 nesplňuje ani jeden den doporučenou referenci nemocnice, ostatní diety 3, 9, 9/2, 11 a 13 mají nadbytek tuku. Nadbytek tuku je dán již zmíněnou nadmírou SFA v dietách a nezanedbatelnou roli bude pravděpodobně hrát i NutriDanem blíže nespecifikovaná složka tuků (rozdíl celkového tuku a SFA + MUFA + PUFA). Lze předpokládat, že jde o trans-nenasycené mastné kyseliny. Výsledky této bakalářské práce poslouží nutričním terapeutkám z Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. jako zpětná vazba, aby následně mohly zlepšit obsah nenasycených mastných kyselin ve svých dietách podle doporučení odborných výživových společností.
|
|
|
Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb
KREJSA, Jakub
Konzumace rybího masa v České republice je na velice nízké úrovni. Jeden z možných faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje je nízká informovanost zákazníka neboli konzumenta. Diplomová práce "Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb" pracuje se seznamem devatenácti hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb, do kterých byly zařazeny i ryby nejen z rybničního obhospodařování a intenzivních chovů, ale i takové druhy, které jsou zajímavé pro konzumaci z pohledu sportovních rybářů. Odebrané vzorky jednotlivých ryb byly primárně použity pro analýzy obsahu tuku a kompozice mastných kyselin. Tím došlo k vytvoření velice zajímavých výsledků v této oblasti a vytvoření podkladů pro další analýzy jako je stanovení aterogenního a trombogenního indexu či sestavení tabulky nutričních hodnot zmíněných jako "Big 7" (obsah tuku a z něj podíl nasycených mastných kyselin, obsah sacharidů a z nich podíl cukrů, obsah bílkovin, obsah soli a energetická hodnota) u jednotlivých druhů ryb dle nařízení ES 1169/2011. Výsledky této práce potvrdily, že obsah tuku a jeho kompozice je vysoce ovlivněn druhem přijímané potravy. Ryby chované polointenzivním způsobem s největším obsa-hem tuku jsou kapr obecný (7,62 ? 2,9 %) a tolstolobik bílý (6,87 ? 1,37 %). Naproti tomu ryby dravé vykazovaly zastoupení tuku zpravidla do 1 %. Ryby z extenzivních chovů nebo druhy sportovně ulovené jsou v obsahu tuku vyrovnanější. Nejtučnější rybou z této skupiny je cejnek malý (5,52 ? 0,44 %) a nejnižší obsah vykazoval karas stříbřitý (1,14 ? 0,38 %). Byly rovněž porovnávány druhy chované v akvakultuře a zároveň vyskytující se ve volných vodách (kapr obecný, pstruh duhový, síh peleď, lín obecný, sumec velký). Kompozice mastných kyselin je významně závislá na obsahu tuku. Ryby dravé obsahují 195 - 219 mg×100 g-1, signifikantně nejvíce (p0,05) pak bylo zjištěno u síha peledě z extenzivního chovu (1048 mg×100 g-1 EPA + DHA). Podíl SFA byl u většiny ryb pod 30 %, obsah MUFA byl nejvyšší u kapra obecného (52,71 ? 7,75 %), nejméně obsahoval okoun říční (18,83 ? 1,12 %). Štika obecná, candát obecný a okoun říční obsahují relativně nejvíce PUFA, a to přes 50 %. Všechny druhy ryb (s výjimkou tlamouna nilského) v této studii vykazují hodnoty aterogenního indexu pod 0,5 a trombogenního indexu pod 0,4. Z výsledků nutričních hodnot uváděných do seznamu "Big 7" byla vypočtena celková energetická hodnota. Vyšší energetická hodnota je přímo úměrná zvyšujícímu se obsahu tuku. Rybí druhy zahrnuté do této diplomové práce vykazují celkovou energetickou hodnotu v rozmezí 500 - 900 kJ×100 g-1.Výsledky studie přinášejí ucelené, laboratorně potvrzené informace o nutričním složení našich ryb. Tato data mohou sloužit nejen ke zvýšení informovanosti zákazníků, ale zejména je předpoklad jejich využití chovateli a zpracovateli ryb coby nástroje pro naplnění povinnosti uvádět nutriční údaje na svých výrobcích dle ES 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
|
|
|
Vliv alternativních krmiv na obsah omega 3 mastných kyselin ve svalovině ryb
KREJSA, Jakub
Cílem mé bakalářské práce bylo ověřit vliv nahrazení rybího oleje řepkovým na obsah tuku ve svalovině a kompozici mastných kyselin u sivena amerického (Salvelinus fontinalis) s využitím technologie ?finishing feeding?. Experiment probíhal v roce 2012 po dobu 135 dní a jedinci sivena amerického byli rozděleni do 4 skupin. Dvě skupiny byly krmeny celou dobu krmivem obsahujícím pouze řepkový olej nebo rybí olej. Zbylé dvě skupiny měly výkrm rozdělen do dvou fází. V každé fázi byly ryby krmeny jinou dietou. V první fázi se prováděl výkrm, kde byl částečně nahrazen rybí olej olejem řepkovým a ve druhé už krmivem, které tuto náhradu neobsahovalo (?finishing feeding?). 50% nahrazení rybího oleje olejem řepkovým neměla vliv na obsah tuku ve svalovině sivena amerického. Obsah MUFA a n-6 PUFA stoupal s množstvím podávaného řepkového olej, ale zároveň klesal obsah n-3 PUFA, EPA, DHA a poměr n-3/n-6. Následná aplikace technologie ?finishing feeding? s použitím krmiva s rybím olejem měla vliv opačný. Dále se podařila prokázat vysoká spolehlivost předpovědi kompozice mastných kyselin pomocí ředícího modelu. Na základě těchto zjištění lze s vysokou pravděpodobností předpovědět jednak změny kompozice mastných kyselin ve svalovině sivena, ale také vypočítat jak dlouhou dobu je nutno aplikovat "finishing feeding" pro dosažení požadovaných hodnot EPA+DHA, popř. n-3 HUFA.
|
host ::
RSS.